Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální bydlení pro osoby s duševní poruchou
ČERNÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo popsat sociální bydlení pro lidi s duševní poruchou, a to především v městě Plzni. V praktické části bylo zodpovězeno na tyto výzkumné otázky: 1) Jaké jsou možnosti a specifika sociální práce s lidmi s duševní poruchou? 2) Jaký přínos má sociální bydlení z pohledu klientů s duševní poruchou? Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii pomocí metody polostrukturovaných rozhovorů. První část rozhovorů probíhala se sociálními pracovníky Magistrátu města Plzně - Odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování, druhá část rozhovorů pak s nájemníky sociálních bytů, kteří mají diagnostikovanou duševní poruchu. Výzkumný soubor byl vytvořen metodou záměrného výběru a následná analýza dat provedena metodou kódování. Celkem bylo realizováno čtrnáct polostrukturovaných rozhovorů, pět se sociálními pracovníky a dvanáct s klienty. Z výzkumné části vyplynulo, že všichni komunikační partneři z řad klientů žili před nastěhováním do sociálního bytu v nejistých bytových podmínkách, u všech se objevovalo opakované stěhování, a to zejména po substandardních formách bydlení. Tato situace u nich často zhoršovala jejich psychický stav, u většiny z nich docházelo pravidelně k hospitalizacím v psychiatrických nemocnicích. Jako nejčastější příčinu absence dlouhodobého stabilního bydlení uváděli komunikační partneři špatnou finanční situaci, psychické problémy a špatné sociální vazby. Po nastěhování do sociálního bytu se bydlení s podporou sociálního pracovníka podařilo udržet všem komunikačním partnerům bez dluhů na nájemném, téměř u všech se dlouhodobě stabilizoval zdravotní stav. Všichni bydlí v sociálním bytě déle než jeden rok. Bakalářská práce může být přínosná sociálním pracovníkům, kteří se při výkonu své profese setkávají s lidmi s duševní poruchou trpící bytovou nouzí. Také by mohla být inspirací pro obce, které uvažují o zavedení sociálního bydlení.
Problematika bydlení v kontextu sociální práce
FROŇKOVÁ, Jarmila
Diplomová práce se zabývá problematikou bydlení v celé její možné šíři. Cílem je poukázat na důležitost bydlení v životě člověka, zejména v kontextu sociální práce, a to včetně oblastí, které úzce souvisí s danou problematikou. Tato závěrečná práce se skládá především z rozsáhlé teoretické části, která však vychází ze zkušeností a poznatků z praxe. První kapitola je úvodem do tématu, neb nám osvětluje, jakým způsobem bydlení ovlivňuje naše životy a co získáme jeho zajištěním. Stěžejní částí jsou pak na sebe navazující kapitoly o problematice bydlení, jež jsou následně zasazeny do kontextu sociální práce. Závěrem jsou shrnuty zásadní výstupy, které v rámci daného tématu přineslo vyhotovení této diplomové práce.
Bydlení a jeho sociální aspekty v Českých Budějovicích
KOMENDOVÁ, Kateřina
Bydlení je základní lidskou potřebou. Je garantováno v základních právních předpisech naší společnosti. Ne všichni lidé mají možnost získat a udržet si bydlení vlastními silami. Na takové spoluobčany by měly myslet jejich obce, ale především stát, jakožto garant spravedlivého přerozdělování prostředků. Tato práce se zaměřuje na České Budějovice a klade si za cíl zmapovat oblast bydlení v tomto městě. Obsahem práce jsou poznatky z odborné literatury, odkazy z internetové sítě i vlastní názory, myšlenky získané při samotné tvorbě práce. Ukazatelem postojů obyvatel města České Budějovice je provedený sociální průzkum.
Ukončování bezdomovectví v České republice: aplikace modelu Housing First na české prostředí
Cachová, Tereza ; Klvačová, Petra (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
V současné době, kdy v České republice výrazně narůstá počet lidí v bytové nouzi a stále se nedaří vytvořit a prosadit zákon o sociálním bydlení, sem proniká ze západních států model Housing First (Bydlení především). Ten by se mohl stát pro řadu lidí řešením jejich bytové situace a základem pro další zlepšení kvality života. Metoda vznikla v 90. letech v USA především pro lidi bez domova, kteří trpí duševní poruchou a zároveň závislostí na návykových látkách. Pracuje s ideou, že bydlení nemá být odměnou za úspěšné vyřešení životních problémů, nýbrž je něčím, co člověk nezbytně potřebuje, aby mohl začít své potíže řešit. Pokud je člověku poskytnut byt za snížené nájemné, velmi často si jej dokáže s pomocí sociálního pracovníka udržet a získává příležitost věnovat se svým problémům přidruženým k bezdomovectví. Efektivita modelu je zkoumána prostřednictvím experimentálních projektů, v nichž se zjišťuje nejen procento lidí, kteří si bydlení udrží, ale také pozitivní dopady na jejich zdraví či zaměstnanost. S rozšiřováním této metody do Kanady, Evropy a Austrálie jsou však některé principy Housing First obměňovány a model je přizpůsobován místním kontextům. Mnohé projekty využívají jen dílčí prvky modelu. V této bakalářské práci jsou představeny tři české projekty ukončování bezdomovectví: brněnský...
Politika sociálního bydlení v ČR a její cílová skupina
Škarýdová, Anna ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce "Politika sociálního bydlení v ČR a její cílová skupina" je zaměřena na současný stav systému sociálního bydlení ve vztahu k jejím adresátům. Vychází ze skutečnosti, že v České republice stále není přijat legislativní dokument, který by se problematice sociálního bydlení komplexně věnoval, byť se snahy o jeho zavedení objevují již deset let a současná vláda si přijetí tohoto opatření vytyčila jako jeden ze svých cílů. Práce je postavena na teoreticko - metodologické přístupu sociální konstrukce cílových populací, kdy k vysvětlení současného stavu využívá identifikace narativů neboli postojových rámců, které se mezi tvůrci politi objevují. Tyto narativy jsou chápány jako náhledy sociální reality na zkoumanou realitu vyznačující se vlastní definicí problému, obdobnými postoji, obhajovaným veřejným zájmem a představami o cílové populaci. Práce se zabývá též dopady politických opatření na cílovou populaci; distribucí břemen a výhod, které z nich plynou. Byly identifikovány tři narativy, při čemž sociální konstrukce cílové populace se mezi nimi liší. Ve dvou z nich se dokonce liší i uvnitř narativu, což poukázalo na skutečnost, že značná heterogenita podskupin cílové populace znesnadňuje snahy o přijetí uceleného opatření. Komplikace představuje též fakt, že se tvůrce politik zabývají...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.